V útrobách německého parlament(arism)u

11. února, 2015 Jana Růžičková RUBRIKA Kultura

---

V nedávno uveřejněném článku v internetové verzi The Wall Street Journal si jeho autoři posteskli nad nepřehledností a komplikovaností značení v budovách Evropského parlamentu – a nejde než s nimi souhlasit. S čím už ale souhlasit nelze, je, že za vzor Evropskému parlamentu dávali jeho berlínského bratrance, Bundestag.

Je sice pravda, že německý parlament oplývá velmi propracovaným a sofistikovaným značením téměř na každých dveřích, změť zkratek, specificky řazených čísel označujících křídla jednotlivých budov a jednosměrných dveří ale na mnoha tisících metrech čtverečních ve výsledku ztrácí efekt.

Ne jen Říšský sněm

Bundestag totiž netvoří jen podle Normana Fostera zrekonstruovaná hlavní budova bývalého Říšského sněmu se svou světoznámou kopulí a s plenárním sálem. Do ní by se 631 členů parlamentu se svými asistenty, s aparátem jednotlivých politických frakcí a se zaměstnanci parlamentní správy jistě nevešlo.

Vedle několika budov na hlavní třídě Unter den Linden a ve vedlejší Wilhelmstraße tak komplex parlamentu doplňují tři rozsáhlé budovy, a to Jakob-Kaiser-Haus (JKH), Paul-Löbe-Haus (PLH) a zatím nedokončený Marie-Elisabeth-Lüders-Haus (MELH). Jen pro představu – největší z trojice, JKH, je složen z celkem osmi budov s užitnou plochou 152 000 m2, a ukrývá tak prostory pro asi 1 745 kanceláří.

V podstatě všechny jednotlivé budovy parlamentu jsou propojeny asi tuctem různých tunelů, podchodů, průchodů a mostů. A právě ty mohou být v mnoha případech kamenem úrazu a s trochou štěstí (nebo snad smůly) se může jednoduchá cesta neznalého stážisty mezi kanceláří v JKH a knihovnou v MELH protáhnout – včetně bloudění v podzemí – na slušnou půlhodinku. Snaha dát v těchto podmínkách za dost německé „pünktlichkeit“ se tak může značně zkomplikovat. Na druhou stranu díky kreativnímu rozvržení komplexu a při troše snahy je možné po pár měsících začít své německé kolegy oslňovat novými trasami mezi místní jídelnou a vaší kanceláří.

Inspirace v  historii

„Bludištní“ komplex ve své dnešní podobě začal vznikat poté, co v roce 1991 padlo rozhodnutí přesunout Spolkový sněm a Spolkovou vládu z Bonnu do Berlína. Postupně tak na základě mezinárodních architektonických soutěží vznikla na břehu řeky Sprévy zcela nová, moderní parlamentní čtvrť. Podobně jako jsou budovy Evropského parlamentu pojmenovány po velkých Evropanech a podporovatelích evropské integrace, nesou i jednotlivé budovy v Berlíně jména po důležitých osobnostech německé historie: po Jakobu Kaiserovi, německém politikovi a představiteli odboje během druhé světové války, Paulu Löbem, bývalém prezidentovi Říšského sněmu, či po Marie-Elisabeth Lüders, jedné z nejdůležitějších představitelek německého ženského hnutí.

Ekologicky přívětivá architektura

Vzhled a architektura jednotlivých staveb jsou specifické tím, že úspěšně snoubí historické, moderní, kulturně hodnotné i technologické prvky a je zde možné nalézt mnoho kontrastů mezi materiály i stavebními styly. Specifický důraz je také kladen na efektivitu budov a na ochranu životního prostředí. Parlament kupříkladu disponuje propracovaným energetickým konceptem zahrnujícím mimo jiné systém ukládání tepla a chladu pod zemí. V létě je tak možné budovy šetrně chladit a v zimě vytápět. Sofistikovanou funkci má také kopule hlavní budovy, jelikož slouží nejen jako střecha, ale má i svou technickou roli, kdy do plenárního sálu dovádí přirozené denní světlo, ven z něj potom vydýchaný vzduch.

Jak dovnitř?

Kromě klikatých chodeb a sofistikované architektury má německý parlament s tím Evropským společné mimo jiné také to, že nabízí stáže univerzitním studentům a absolventům. Případným zájemcům, kteří by rádi prozkoumali jeho útroby podrobněji, by proto jistě neměl uniknout stipendijní program Internationales Parlaments-Stipendium des Deutschen Bundestages.

Jana Růžičková