05. června, 2013 Tomáš Fošum
Ne, milí čtenáři, ke změně linie Demokratického středu nedošlo. Titulek pouze naznačuje, že hlavním tématem třetího čísla jsou extrémisté, populisté a šašci ve středoevropské politice. Mimo jiné Vám předkládáme portréty čtyř politiků. Českou republiku zastupuje již poněkud zapomenutý Miroslav Sládek, jenž během své politické kariéry spadal do všech tří výše zmíněných kategorií. Tedy uchyloval se… Celý článek >
05. června, 2013 Tomáš Fošum
Do řádných sněmovních voleb zbývá Česku zhruba rok a ve středopravicovém táboře panuje dobře viditelná odevzdanost. Jak středopravicoví voliči, tak politici neskrývají přesvědčení, že se příští rok v létě ujme moci ČSSD, jejíž vláda se bude nějakým způsobem opírat o komunisty. Po vstoupení do některých krajských vlád tak Gotwaldovi pohrobci napochodují i do Strakovy akademie. Ostatně… Celý článek >
05. června, 2013 Miroslav Šepták
Současný předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) má sudetoněmecké předky. Rodina z otcovy strany pochází z Liberce. Po roce 1945 byla součástí odsunu německy mluvícího obyvatelstva z Československa, a tak Heinz-Christian vyrůstal ve vídeňské části Erdberg. Živé dítě vychovávala většinou matka, neboť otec – umělec nebral rodičovské povinnosti příliš vážně. Zpočátku nic nenasvědčovalo, že prožije strmou politickou kariéru. V mládí… Celý článek >
05. června, 2013 Martin Petr
Byly doby, kdy jej jistá část veřejnosti vnímala jako vítanou novou tvář slovenské pravice, neřku-li jejího nového lídra. Dnes jeho jméno však spíše vyvolá v lepším případě pobavený úsměv, v horším vyjde z úst nějaké to libozvučné peprné slůvko. Enfant terrible slovenské pravice, profesionální rebel proti všem a všemu. S příčinou. Igor Matovič. Úspěšný podnikatel Pokud by Matovič zůstal… Celý článek >
05. června, 2013 Petr Zenkner
Miroslav Sládek patřil ve své době k vrcholné špíně české politiky. Ačkoli už je řadu let v politickém důchodu, žije ve své vile v Brně-Útěchově a poklidně si užívá politikou získané miliony, má smysl se jím zabývat. Ukázal totiž cestu a styl, který má v Čechách reálnou šanci na úspěch. Vždyť v roce 1996 volilo republikány 485 072 lidí. Miroslav… Celý článek >
05. června, 2013 Tomáš Fošum
Ta otázka nemůže nepadnout. Proč ten Palikot vlastně šel do politiky? Vystudovaný filosof se po pádu komunismu vrhl na podnikání. Nevedl si vůbec špatně, takže se po pár letech zařadil mezi nejbohatší Poláky. V roce 2000 jej za zásluhy o rozvoj polského hospodářství vyznamenal tehdejší prezident Aleksander Kwaśniewski. Ani jeden z nich tehdy určitě netušil, že se… Celý článek >
05. června, 2013 Jan Prášil
Nicolas Baygert je jednou z vycházejících hvězd politické analýzy a komunikace. Přednáší na Katolické univerzitě v Lovani, dokončuje doktorát na téma populismu a politického konzumerismu (Paris IV-Sorbonne). Do hlav Belgičanů a Francouzů proniká jako blogger, televizní komentátor a autor sloupků v Le Nouvel Observateur a Le Vif / L’Express. Pracoval jako ghost writer pro evropské… Celý článek >
05. června, 2013 Petr Zenkner
Ředitel francouzského Centre national de la recherche scientifique Pierre-André Taguieff kdysi prohlásil, že populismus se zdá být silnější, čím více intelektuálů ho kritizuje. Může dnes uspět politik, který není populistou? Nejsou dokonce populismus a demokracie bytostně propojené? Vždyť základem demokracie je lid, na který se každý populista neustále odvolává. Jenže, co je to vlastně lid?… Celý článek >
05. června, 2013 Radko Hokovský
Politické strany hlavního proudu se takřka ve všech evropských zemích potýkají s odlivem voličů. Na síle naopak získávají různá nová populistická hnutí, ale i tradiční okrajové strany zejména z pravého pólu politického spektra. Situace v Evropě tomu nahrává. Potýkáme se s důsledky hospodářské krize, které jen tak neodezní. Nespokojenost a nedůvěra voličů zejména ze slabších sociálních vrstev se obrací… Celý článek >
05. června, 2013 Marie Bydžovská
Za více než dvacet let od pádu totality ve středovýchodní Evropě se vynořila celá řádka „premiantů“, kteří okolní státy předběhli v ekonomických výsledcích. Většinou však jejich vítězné tažení netrvalo dlouho a po čase přišlo klopýtnutí, které je poslalo zpět do řady mezi ostatní podobně situované země. Své o tom ví i Česká republika, která mezi postkomunistickými… Celý článek >
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025