28. listopadu, 2023 Miroslav Šepták
Othmar Karas je europoslancem od roku 1999. A zůstává stále
svěží. Foto: Miroslav Šepták
Situace v Rakousku připomíná pomyslný klid před bouří. Politické strany spřádají plány na příští rok. Může jim zásadním způsobem změnit život. Bez přehánění zde nemusí zůstat kámen na kameni. Nejprve půjde v červnu o lukrativní mandáty v Evropském parlamentu. Následně se na podzim uskuteční klání o křesla v celostátním parlamentu – Národní radě. Pokud nějaká politická strana uspěje, má před sebou minimálně pětiletou perspektivu relativně jisté existence.
Velkou roli přitom bude hrát pohled Rakušanů na práci vlády. Lidovecký spolkový kancléř Karl Nehammer často říká, jak jím vedený kabinet zvládá roli krizového manažéra. Vláda podle jeho tvrzení jedná a pomáhá tam, kde je potřeba. Nicméně většina občanů si myslí opak. Protikrizová opatření považuje za plošná nebo příliš pozdní. Pokračující zdražování posiluje dojem nejisté budoucnosti.
Koneckonců, současnou koalici křesťanskodemokratických lidovců a Zelených hodnotí podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění kladně jen 27 procent obyvatel Rakouska. Zhruba stejný počet respondentů pak věří tamním politickým stranám. Uvedené skutečnosti vytvářejí živnou půdu k tomu, aby někdo přišel s něčím alespoň navenek novým. Nemalý potenciál skrývá jak pravá, tak levá část politického spektra.
Volání po svěžím větru v politice by mohlo přesvědčit někdejšího neúspěšného prezidentského kandidáta Dominika Wlazneho, známějšího pod přezdívkou Marco Pogo, k větší aktivitě. Na podzim minulého roku překvapil, když v prezidentských volbách získal 8,3 procenta platných hlasů. Od té doby se věnuje výhradně dráze rockového zpěváka.
Pogo se nechce vzdát image protestu vůči etablovaným stranám. Drtivá většina veřejnosti vnímá jeho Pivní stranu jako klub recesistů, kteří se chtějí v politice hlavně dobře bavit. S tímto přístupem může oslovit nanejvýš mladé městské voliče do 35 let. Překoná tak sice čtyřprocentní uzavírací klauzuli potřebnou pro vstup do parlamentu, díru do světa s tím však rozhodně neudělá. Pogo by potřeboval k sobě někoho zkušeného, kdo dodá straně punc větší serióznosti.
Často se v souvislosti s novým politickým subjektem hovoří o někdejším sociálnědemokratickém kancléři Christianu Kernovi. Bývalý ředitel rakouských drah vstupoval do vlády v roce 2016 s velkými ambicemi, když avizoval desetileté působení v politice.
Názor změnil poměrně brzo. Hned na podzim 2017 prohrál volby a jeho tehdejší velký rival Sebastian Kurz z lidové strany (ÖVP) jej poslal do opozice. Kern poté zvažoval kandidaturu do Evropského parlamentu, ale nakonec nečekaně hodil do politického ringu ručník. Uplynulo pár měsíců a Kern opět změnil názor. Chtěl by se do politiky vrátit, ale neví jak a s kým. Rakouská sociální demokracie s ním evidentně nepočítá.
Řešení nabízí založení nové strany se známými osobnosti na palubě, například s Othmarem Karasem. Lidovecký politik, od roku 1999 poslanec Evropského parlamentu, nedávno ohlásil, že za ÖVP již do Bruselu nebude kandidovat. Kritizoval vlastní stranu za restriktivní migrační politiku a spolupráci s nacionalistickou a populistickou Svobodnou stranou Rakouska v některých spolkových zemích.
Současně dal jasně najevo, že nadále chce nést odpovědnost na bázi nadstranického a neideologického řešení problémů. Zejména bulvární média přišla se spekulací o novém projektu za účasti Kerna i Karase, což vzápětí první z jmenovaných odmítl.
Aktérům, o kterých se spekuluje, že by v budoucnu mohli překvapit a zkusit něco neotřelého, chybí zatím odvaha vstoupit na pomyslné kolbiště. Nedávný příklad německé levicové političky Sahry Wagenknecht ukazuje jednoduché ingredience vedoucí k úspěchu – opustila stranu Die Linke a avizovala vznik nové politické platformy. Stačí mít v čele nového uskupení dostatečně známou osobnost a nabídnout veřejnosti věrohodnou alternativu vůči vládní politice. Jinak řečeno: přesvědčit voliče o schopnosti řešit problémy jinak, rychleji a lépe.
Samozřejmě, nová štika v rakouských vodách nebude aspirovat na vítězství. Může nanejvýš plnit roli pomyslného jazýčku na vahách a rozhodnout o osobě budoucího spolkového kancléře.
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025