05. května, 2014 Tomáš Fošum
Blíží se doba, kdy se u nás roztrhne pytel s články bilancujícími čtvrtstoletí od pádu komunismu. Shodou okolností má v případě Česka tato bilance hořkosladkou příchuť. Sladkou proto, že po 25 letech jsme součástí Západu, žijeme ve svobodné společnosti, životní úroveň plus minus stoupá. Hořkost však způsobuje pohled na aktuální stav české politiky, jenž nastavuje zrcadlo celé… Celý článek >
05. května, 2014 Tomáš Fošum
Dariusz Gawin je polským historikem idejí, filosofem a publicistou. Od roku 2004 je zástupcem ředitele Muzea Varšavského povstání. S Dariuszem Gawinem jsme hovořili v březnu v Polském institutu v Praze. Politika paměti Co si máme představit pod politikou paměti? Pojem politika paměti (polityka historyczna) se objevil v polském veřejném diskurzu před více… Celý článek >
11. února, 2014 Tomáš Fošum, Petr Zenkner
S někdejším českým premiérem a bývalým předsedou Senátu jsme hovořili především o čtveřici politiků, kteří formovali polistopadový vývoj naší země. Petr Pithart nyní působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Před rokem 1989 jste působil v disentu v rámci Charty 77, která byla sice v tom nejdůležitějším jednotná, přesto v ní existovalo několik skupin. Jak jste to tehdy… Celý článek >
10. února, 2014 Tomáš Fošum
Hlavním tématem prvního letošního čísla Demokratického střed(t)u je 25. výročí pádu komunismu ve střední Evropě, jehož symbolem se stalo zboření Berlínské zdi, kterou v poněkud netradiční podobě vidíte na obálce. Považujeme za svou povinnost Rok zázraků připomínat, neboť jsme si vědomi, že kdyby nebylo událostí z roku 1989, Demokratický střed(t) by mohl vycházet leda neoficiálně jako samizdat…. Celý článek >
10. února, 2014 Tomáš Fošum
Před rokem si většina voličů vybrala za prezidenta Miloše Zemana. Svým způsobem lze Zemanovo vítězství označit za překvapivou zprávu o naší společnosti. Voličská většina se totiž rozhodla pro několikrát usvědčeného lháře, do sebe zahleděného mluvku opakujícího pořád dokola ty samé „vtipy“, libujícího si v znevažování inteligence svých oponentů a novinářů. Z jistého úhlu pohledu však měl… Celý článek >
01. prosince, 2013 Tomáš Fošum
Právě jste se začetli do posledního letošního čísla Demokratického střed(t)u. Vzhledem k době adventní jsme se rozhodli zdůraznit křesťanské kořeny střední Evropy. A tak se odkazy na křesťanství prolínají celým tímto číslem. Hlavním tématem čísla jsou politické strany, které buď z křesťanských hodnot vycházejí, nebo to alespoň úspěšně předstírají. Miroslav Šepták představuje Rakouskou lidovou stranu, jež v poslední… Celý článek >
01. prosince, 2013 Tomáš Fošum
V době uzávěrky tohoto čísla se teprve rozbíhala jednání mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL o sestavení společné vlády. V povolebním rozložení sil ve Sněmovně je to jediná vládní konstelace, která dává trochu smysl. ČSSD sice opět doslova utrpěla vítězství, ale na vládu čeká už skoro osm let. Pokud by nejsilnější levicová strana znovu zůstala mimo hru, jen… Celý článek >
01. prosince, 2013 Tomáš Fošum
Před 12 lety založili Lech a Jarosław Kaczyńští Právo a spravedlnost. Tato strana od počátku stavěla především na antikomunismu, katolických tradicích, vlastenectví a snaze vymýtit korupci. Její ekonomické pohledy oscilovaly mezi liberálním přístupem a spíše sociálnědemokratickým pojetím. V poslední době vítězí druhý přístup, když se Právo a spravedlnost (PiS) posunulo v ekonomických záležitostech výrazně doleva. Důležitou roli… Celý článek >
22. září, 2013 Tomáš Fošum
Než vysvětlím výzvu z titulku, rád bych Vás pozval k četbě již čtvrtého čísla Demokratického středu. Jeho hlavním tématem se stalo Německo. I když někteří hledači definice střední Evropy Německo vynechávají, podle nás do tohoto regionu rozhodně patří. Už jen kvůli ekonomické stránce věci, jak dokládá analýza Marie Bydžovské. Příznačné je též, jak vztah k Německu dodnes ovlivňuje… Celý článek >
22. září, 2013 Tomáš Fošum
Česká politická scéna se vzpamatovává z červnového výbuchu. Nečekaný pád Nečasovy vlády umožnil vstoupit do hry mocichtivému prezidentu Zemanovi. Ten překonal i ta nejhorší očekávání svých odpůrců a v rozporu s ústavní tradicí najmenoval proti vůli parlamentu svou vládu. Ta sice nedostala důvěru, ale mezitím se ve sněmovně rozpadla křehká většina bývalých koaličních stran, jež se ucházely… Celý článek >
ROČNÍK XV. – 2. ČÍSLO, KVĚTEN 2026