17. září, 2014 Jana Růžičková
Před deseti lety poznamenal berlínský starosta Klaus Wowereit v televizním rozhovoru, že je Berlín „chudý, ale sexy“. A aby bylo město na Sprévě ještě chudší a ještě více sexy, vyrůstá zde od loňského léta replika starého sídla někdejší vládnoucí pruské dynastie Hohenzollernů. Ironie dějin Základní kámen původního berlínského Schlossu, který od počátku 18. století sloužil… Celý článek >
17. září, 2014 Marie Jüptner Medková
Vina Možná jste o něm nikdy neslyšeli, ale na severu ho zná každý. Knut Hamsun, enfant terrible norských národních dějin. Hamsunovou doménou byla literatura: získal Nobelovu cenu (1920), odkoupil od Dánů vydavatelství Gylendal pro norský stát, jeho knihy dýchaly norskou půdou a fjordy. V mladém státě to byla výrazná kulturní osobnost. Nicméně v roce 1939… Celý článek >
05. května, 2014 Erik Siegl
Kteří Češi trvale žijící ve 20. století v cizině ovlivnili naši současnost? Samostatné Československo v roce 1918 v podstatě vzniklo díky exilu a krajanům v zahraničí a stejně tak exil hrál důležitou roli při jeho obnově. Pokud bychom hledali nejvýznamnějšího českého exulanta druhé poloviny 20. století, publicista a vydavatel Pavel Tigrid by byl dobrým kandidátem. „Nestor“, jak ho… Celý článek >
10. února, 2014 Alena Mikolášková
„Kdo není s námi, je proti nám“ „Kdo není proti nám, je s námi“, stačí jen prohodit předložky a věta získává úplně jiný význam. Ta první se stala symbolem komunismu v padesátých letech, krutých represálií, které byly zaměřeny na ty, kdo neprojevovali ani náznak nadšení z budování nových, lepších zítřků. A ta druhá věta pomohla Maďarsko transformovat do „nejveselejšího… Celý článek >
01. prosince, 2013 Jana Růžičková
Když se na podzim roku 1929 v Praze poprvé objevil zvukový film, promítaly se především snímky v anglickém znění z americké produkce. Již v roce 1930 je ale následovaly i česky, a vzhledem k jazykové vybavenosti značné části obyvatelstva, i německy hovořící filmy. A kina byla vyprodaná. Postavení němčiny v české společnosti se nicméně za posledních více než 80 let znatelně změnilo,… Celý článek >
29. listopadu, 2013 Magda Juránková
Emblematickou galerií soudobé fotografie je Czułość. Jde o nezávislé uskupení fotografů, kterým je blízká myšlenka D.I.Y. („do it yourself“) a kteří si v roce 2010 vytvořili vlastní prostor pro výstavy i koncerty. Zaujetí mladých tvůrců (všem ještě ani nebylo třicet let) se podílí na geniu loci tohoto ojedinělého místa. Galerii vede Janek Zamoyski, který se pohybuje… Celý článek >
22. září, 2013 Marie Jüptner Medková
Letos na jaře vyšlo DVD. Příběh, který vypráví, vypadá v kontextu česko-německých vztahů jako zjevení. Jde o dokument Milujte své nepřátelé, který formou vyprávění a rozhovoru s pamětníky mapuje život kazatele Přemysla Pittera a švýcarské učitelky Olgy Fierzové v pohnutých letech 1945-51. Vytušit slabost Navzdory mezinárodnímu renomé je Přemysl Pitter (1895-1976) v našem prostředí téměř neznámý, proto si dovolím… Celý článek >
22. září, 2013 Magda Juránková
18. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka se bude konat od 28.10. do 10.11.2013. V průběhu září pořadatelé zveřejní kompletní program věhlasného festivalu, zhlédnout budete moci nebývalé inscenace Deutsches Theater Berlin, Münchner Kammerspiele či Schauspielhaus Wien. Projděme se teď po trase Berlín-Mnichov-Vídeň. Při návštěvě Berlína můžete v Deutsches Theater navštívit inscenace projektu Kaminski On Air… Celý článek >
05. června, 2013 Magda Juránková
Kulturní instituce mohou být pod tlakem ekonomickým, politickým a společenským. Obdobně jako každá firma také kulturní instituce shání finance pro svoji produkci a běžný provoz. S dary, dotacemi či granty jsou spjaty také podmínky jejich využití a i dar zavazuje. Politický tlak spočívá v ovlivňování dramaturgie, dosazování spřízněných duší na mocenské pozice. V případě některých institucí lze… Celý článek >
05. června, 2013 Marie Jüptner Medková
Dvanáct týdnů stačilo malíři Alfrédu Kubinovi na román Die andere Seite (doslova Druhý břeh, Onen svět). Výbuch fantazie a jasnozřivosti uvrhl na papír krátce po smrti svého otce a v době, o které píše historik Pavel Kosatík: „Životním pocitem mnoha mužů jeho generace byla nespokojenost se zkamenělými strukturami měšťanského světa jejich otců, v němž se vše… Celý článek >
SPECIÁLNÍ ČÍSLO/SPECIAL EDITION