09. března, 2026 Petr Zenkner
Dubnové parlamentní volby, v nichž vládní strana Fidesz už počtvrté obhajuje většinu v parlamentu, mohou v Maďarsku po šestnácti letech přinést změnu. Pokud k ní dojde, je prakticky jisté, že se nynější opozice pokusí Orbánův okruh od klíčové maďarské společnosti odstřihnout. Nejlépe to bude vidět na personálních změnách přímo ve firmě nebo ve státních nadacích s ní spojených, kde všude působí premiérovi blízcí lidé.
MOL je akciová společnost kótovaná na burze v Budapešti. Stát v ní měl vždy silný vliv, což není nic zvláštního. Podobné je to v polském koncernu Orlen nebo v české energetické skupině ČEZ.
Maďarský stát svůj podíl 30,5 procenta ovládá přes nadace zřízené Viktorem Orbánem v roce 2021. Fakticky tedy žádný přímý podíl ve firmě nemá. Pro samotný chod koncernu je tou hlavní nadací MOL New Europe Foundation (MOL Új Európa Alapítvány), která drží něco přes deset procent akcií. V její správní radě zasedá například Szilárd Demeter, což je Orbánův ideolog a vládce nad státními kulturními organizacemi.
Podobné podíly mají dvě vlivné nadace. První se jmenuje Maecenas Universitatis Corvini a spravuje budapešťskou Korvínovu univerzitu, největší vysokou školu v zemi. V jejím čele stojí přímo šéf MOL Zsolt Hernádi. Druhou nadací je klíčová vzdělávací instituce Mathias Corvinus Collegium (Tihanyi Alapítvány), která vychovává budoucí maďarské elity blízké Fideszu. Pokud se někdo ptá, odkud se berou peníze na často velkolepé projekty malého středoevropského státu s velkými ambicemi, tak odtud. Nadaci Tihanyi Alapítvány řídí Balázs Orbán, politický ředitel kabinetu premiéra a jeho klíčový poradce.
Takových lidí se kolem společnosti MOL samozřejmě pohybuje mnohem více. Jejich pozice je právně zabetonovaná skrze tyto „nadace pro správu majetku ve veřejném zájmu”. Je ale otázka, jestli při změně vlády, pokud k ní dojde, bude někdo jejich pozice respektovat. Při významu, jaký MOL má, si to lze těžko představit. Na druhou stranu MOL je pro státní rozpočet důležitý a nikdo nemá zájem ho ekonomicky poškodit. Ovládnutí orbánovských nadací se také bude muset „zprocesovat”, což chvíli potrvá.
Státní kontrolu nad koncernem MOL podporuje dále necelých pět procent akcií v držení největší maďarské banky OTP. Tu od roku 1992 řídí Sándor Csányi. Ten vedle zmíněné banky vybudoval něco jako maďarský Agrofert, což z něj dělá nejbohatšího Maďara. Pravděpodobně však až po Viktoru Orbánovi, jehož majetek ale, podobně jako u jeho ruského vzoru Vladimíra Putina, spravují prostředníci z řad maďarských miliardářů. Nedá se tedy přesně vyčíslit.
Do roku 2022 měla ve skupině MOL podíl více než sedm procent i Oman Oil Company. Když se arabská ropná firma rozhodla kvůli snížení zadlužení podíl prodat, vykoupil ho MOL a přidal jej do zaměstnaneckého akciového fondu. Přes něj stát kontroluje další více než desetinu firmy. Maďarsko tak v ní má různými způsoby nadpoloviční většinu. Jejími akcionáři jsou ale i fondy významných zahraničních bank a penzijních společností, protože jde o stabilní investici s pravidelnou a slušnou dividendou. Tyto fondy do řízení skupiny nezasahují a jen se „vezou”. Podobně jako drobní retailoví investoři.
Symbolem petrochemického koncernu MOL je jeho dlouholetý šéf Zsolt Hernádi. Dnes 66letý manažer zajišťuje kontinuitu firmy a svoji pozici si reálně zasloužil. Firmu z postu generálního ředitele řídí od roku 2001. Do jejího čela se dostal za první vlády Viktora Orbána (1998-2002), dokázal ale přežít i následující dvě volební období pod maďarskými socialisty. Vzděláním ekonom a původní profesí bankéř měl v devadesátých letech blízko k maďarské privatizaci. Ve společnosti MOL hlídá Hernádi finanční disciplínu, za jeho vedení v ní zakotvila řada zahraničních manažerů.
Firma také provedla velké investice, aby snížila závislost na výrobě benzinu a nafty. Marže z produkce plastů a chemikálií jsou totiž stabilnější a vyšší. Nejvýznamnější petrochemickou investicí za 1,3 miliardy eur byl závod ve městě Tiszaújváros na výrobu takzvaných polyolů použitelných v autoprůmyslu i stavebnictví. MOL ho otevřel v roce 2024. Firma se za Hernádiho také snaží proniknout do recyklace odpadů a experimentuje též se zeleným vodíkem. Podle dlouhodobé strategie má do roku 2030 více než polovinu svých investic směřovat do udržitelných a nepalivových projektů.
S Hernádim jsou spojeny také ambiciózní akvizice v zahraničí. V roce 2000 MOL vstoupil do bratislavské rafinerie Slovnaft, již plně ovládl o čtyři roky později. Klíčový podíl na tom měl slovenský politik maďarského původu Oszkár Világi. Ten poté Slovnaft řídil až do konce loňského roku, kdy po dvaceti letech odstoupil. Zůstává ale v čele nejužšího vedení koncernu MOL, přičemž je v představenstvu odpovědný za inovace a strategie.
Druhá akvizice za Hernádiho proběhla v Chorvatsku, kde MOL v roce 2003 získal čtvrtinu v rafinerii INA v přístavu Rijeka. O šest let později Maďaři zvýšili svůj podíl na 49 procent a získali i manažerskou kontrolu, což Chorvati dodnes nerozdýchali. S prodejem jsou spojena i obvinění Hernádiho z korupce. Tím, kdo měl úplatek pět milionů eur vzít, byl tehdejší chorvatský premiér Ivo Sanader. V roce 2012 byl odsouzen na deset let vězení. Chorvaté se v mezinárodní arbitráži pokusili prodej rafinerie napadnout, ale neuspěli. Definitivně spor prohráli v červenci 2022 a museli MOLu zaplatit náhradu škody ve výši 235 milionů dolarů.
Ve hře je i další akvizice, jež může pozici koncernu na Balkáně dále rozšířit. MOL se totiž letos v únoru předběžně dohodl na odkoupení většinového podílu 56,16 procenta ve společnosti Naftna Industrija Srbije. Prodávajícím jediné srbské rafinerie v Pančevu je pod tlakem amerických sankcí ruský Gazprom Něfť, který ji kontroluje od roku 2009. MOL by mohl za podíl Rusům zaplatit dvě až tři miliardy dolarů. To jsou peníze, které nemá. Proto se Maďaři spojují s velkým ropným koncernem z Blízkého východu, státní firmou ADNOC ze Spojených arabských emirátů. Obchod by se měl potvrdit do konce března a musí ho odsouhlasit americké ministerstvo financí.
Jde o vynucený obchod; pokud obsahuje nějaké tajné dohody, nevíme o nich. Rusové ale podíl určitě raději prodají maďarskému MOLu, který stále odebírá ropu z Ruska a chce v tom dále pokračovat. Roli hraje i to, že Viktor Orbán je považován za spojence Kremlu.
Pokud transakce dopadne, bude mít MOL už čtyři rafinerie, z toho tři vnitrozemské v maďarském městě Százhalombatta, v Bratislavě a právě v Pančevu. Akvizice navíc předpokládá propojení srbské a maďarské rafinerie, aby se snížila závislost na dodávkách přes chorvatský ropovod Adria. Ten začíná v přístavu Omišalj, odkud ropou dovezenou tankery zásobuje zmíněnou rafinerii v přístavu Rijeka.
Hernádi tak jen krátce před maďarskými volbami, jež se konají 12. dubna, může velikost MOLu dále rozšířit. Zda to bude jeho poslední velký obchod v čele firmy, se teprve uvidí. Lídr maďarské opozice Péter Magyar musí nejprve vyhrát volby a pak ještě ovládnout Viktorem Orbánem dlouho budovaný systém.
Hernádi a Magyar, který byl dlouho součástí orbánovské elity, se dobře znají. Opoziční předák sice často kritizuje fungování velkých maďarských firem s vlivem státu, což Hernádi nikdy nekomentuje. U obou přesto může zvítězit pragmatismus. Šéf skupiny MOL opravdu není jen politický nominant, ale skutečný tvůrce současné podoby maďarského koncernu.
Přes zmíněný možný pragmatismus má v jedné věci Hernádi jasno. Jeho ochota odebírat ruskou ropu od společnosti Lukoil ropovodem Družba není dána jen nižší cenou. Hernádi nechce platit chorvatskému provozovateli ropovodu Adria, státní společnosti Janaf, několikanásobně vyšší poplatky za přepravu, než je v Evropské unii běžné. Chorvaté takto Maďary vydírají, aby je donutili prodat rafinerii v Rijece.
Pro Pétera Magyara, jenž hraje kartu evropského politika, by za jeho případné vlády bylo těžké odůvodnit dlouhodobé odběry ruské ropy. Možná by uhrál výjimku do roku 2027, kdy EU stejně plánuje odběr veškeré ruské ropy zastavit. Orbán ji ale pro Maďarsko a Slovensko získal při tvrdých jednání v Bruselu natrvalo.
I zde však MOL a Hernádiho může dohnat nová realita. Probíhající válka na Ukrajině za poslední rok několikrát přerušila provoz Družby. Aktuálně tok ropy v polovině února zastavily ruské útoky, předtím zase ukrajinské. Kyjev dosud přepravu suroviny přes své území toleroval, protože MOL a hlavně Slovnaft vyvážely na Ukrajinu naftu. Jistotu ale MOL nemá a mít nebude.
Pak jsou tady americké protiruské sankce. Orbánovi se sice loni v listopadu při cestě do Bílého domu podařilo u amerického prezidenta Donalda Trumpa uhrát výjimku. Jenže ta není tak úžasná, jak se to maďarský premiér snaží prezentovat. Není pravda, že Trump garantoval trvalou výjimku pro plynovod TurkStream a ropovod Družba, jak Orbán hned napsal na svůj účet na sociální síti X. Maďarsko získalo jen roční odklad do konce roku 2026. A pokud bude zemi vládnout Péter Magyar, není moc pravděpodobné, že by Američané další odklad podpořili. Ostatně i Viktor Orbán za něj musel svému „příteli” Trumpovi zaplatit zakázkami pro americké firmy.
Jak to nakonec v čele koncernu MOL dopadne, uvidíme poměrně brzy. Každopádně jedno je jasné. Pokud případná nová vláda Zsolta Hernádiho odvolá, bude to velká věc.
ROČNÍK XV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2026