Napínavý předvolební kvas v maďarské opozici

01. října, 2021 Jan Blažek RUBRIKA Glosy, komentáře

---

Účastníci opozičních primárek. Zleva: Zleva: Gergely Karácsony, Klára Dobrev, Péter Márki-Zay, Péter Jakab a András Fekete-Győr ze strany Momentum. Posledně jmenovaný v primárkách zcela propadl. Foto: Facebook/karacsonygergely

Ve světle středeční předvolební návštěvy maďarského premiéra Viktora Orbána v Ústí nad Labem, kde podpořil kampaň hnutí svého českého protějšku Andreje Babiše, u nás poněkud zapadla jiná zpráva. V Maďarsku samotném v tutéž dobu vrcholily takzvané primárky, tedy volby opozičního lídra a kandidátů sjednocené opozice do parlamentních voleb plánovaných na příští rok. Po prvním kole tohoto plebiscitu víme, že Viktora Orbána na jaře vyzve buď žena, jež pro mnohé ztělesňuje problematickou předorbánovskou minulost, nebo jeden z jejích dvou rivalů, kteří by se rádi stali budoucností země. Jisté je v tuto chvíli jen jedno – o post předsedy vlády se nebude ucházet kandidát krajně pravicové strany Jobbik. Před říjnovým druhým kolem primárek se ale také potvrzuje, že soužití protiorbánovských sil pod jednou střechou bude velice náročnou disciplínou.

 

V průběhu minulých dvou až tří let se prakticky celá maďarská opozice zprava doleva dohodla na společném postupu proti vládnímu Fideszu. Jedině tak totiž může pomýšlet na to, že dominantní stranu Viktora Orbána odstaví od moci. Úspěch přitom rozhodně není zaručen. Na cestě číhá řada úskalí a právě nutnost postavit společnou kandidátku je jedním z nich. Různorodá opoziční formace, která zahrnuje liberály, socialisty, zelené, protifideszovské konzervativce i někdejší pravicové extremisty z Jobbiku, se musí shodnout na sto šesti společných kandidátech do jednokolových volebních okrsků a navíc vybrat jednoho společného uchazeče o premiérský post. Čili svého lídra a hlavní tvář.

Na lokální úrovni si opozice primárky vyzkoušela už v roce 2019 při volbách primátora Budapešti. Tehdy v nich zvítězil Gergely Karácsony, který následně opanoval celé volební klání. Už tenkrát se ukázalo, že složitý proces primárek sice napíná vztahy mezi opozičními stranami k prasknutí, zároveň ale k vítězným kandidátům poutá velkou mediální pozornost, zviditelňuje je a může jim dopomoci k úspěchu. Opoziční předvolební kvas je sice trochu trhovecky ušmudlaný, ale zato napínavý. A vedle monolitních struktur a stále stejných tváří přece jen za ta léta již poněkud zkostnatělé státostrany Fidesz působí toto hlasování jako sympaticky demokratický proces.

Sjednocená maďarská opozice je formací malých a ještě menších stran. Primárky a s nimi i opoziční kandidátní listinu ale poněkud nečekaně ovládl jeden subjekt – Demokratická koalice někdejšího premiéra Ference Gyurcsánye. Strana, která před lety vznikla pod jeho vedením jako liberálnější odštěpek socialistů, se v rámci široce rozkročené opozice dokázala profilovat jako středová a v průzkumech veřejného mínění je již nějakou dobu nejsilnějším opozičním uskupením. Že se jí ale podaří nominovat plnou třetinu všech opozičních poslaneckých kandidátů, na to by si vsadil málokdo. (Na rozdíl od uchazeče o premiérský post, který se volí dvoukolově, jsou volby potenciálních parlamentářů jednokolové, a tudíž konečné). Je otázkou, zda nebude hegemonie Gyurcsányovy strany příštímu opozičnímu soužití spíše na škodu. Někdejší ministerský předseda je sice zkušený harcovník a nepochybný politický talent, zároveň ho ale maďarská veřejnost dlouhodobě vnímá jako „toxického“. Orbán a Fidesz na něj mají pořádně nabito, i proto vládní média výsledek primárek škodolibě hodnotí jako „Gyurcsányovo vítezství“.

Ferenc Gyurcsány si je vlastní „toxičnosti“ vědom, o post opozičního lídra se tedy ani neuchází. Demokratickou koalici proto v primárkách reprezentuje jeho manželka, místopředsedkyně Evropského parlamentu Klára Dobrev. Ta v právě skončeném prvním kole přesvědčivě zvítězila se ziskem 35 procent. Do druhého kola s ní postoupil budapešťský primátor Gergely Karácsony (28 procent) podporovaný zelenými a socialisty, a poněkud překvapivě také konzervativní starosta města Hódmezővásárhely, politický solitér a samouk Péter Márki-Zay (21 procent). Navzdory očekáváním se až na čtvrté, nepostupové příčce umístil Péter Jakab (14 procent), jehož do volebního klání vyslal Jobbik. Přestože tato strana již dávno není partají obávaných extremistů, v opozici je dodnes trochu cizorodým elementem, a Jakabův neúspěch proto může leckterého demokrata hřát u srdce. Zato příznivci Jobbiku musejí zkousnout hořkou pilulku a můžou mít problém společnou opoziční kandidátku vůbec volit – zvlášť pokud by v jejím čele stála manželka Ference Gyurcsánye. Ten je totiž pro Jobbik stejným, ne-li ještě větším nepřítelem než samotný Orbán.

Protiorbánovské síly tak stojí před velkým dilematem. Karácsony i Márki-Zay mají nepochybně daleko lepší předpoklady udržet křehkou maďarskou opozici pohromadě než vítězka prvního kola primárek. Klára Dobrev ale vyhrála s takovým předstihem, že má velkou šanci své vítězství zopakovat i počátkem října ve druhém kole. Tedy pokud neodstoupí jeden z jejích rivalů ve prospěch druhého. Zejména konzervativec Márki-Zay, který je dobře „skousnutelný“ i pro voliče Jobbiku, by jistě sám měl slušnou šanci političku spjatou s érou Ference Gyurcsánye porazit. Z nečekaného posledního postupujícího by se tak populární místní politik stal černým koněm maďarských opozičních primárek a dost možná i voleb v roce 2022. Pravděpodobnější variantou je ale přece jen spíše to, že nakonec odstoupí Márki-Zay ve prospěch budapešťského primátora Karácsonye. Jestli to udělá, půjde o obětavý krok hodný skutečného státníka, který bude mít významný dopad na politický vývoj v Maďarsku v následujících letech. A vzhledem k tomu, jak významnou úlohu hraje tato země v letošní české předvolební kampani, by to mělo zajímat i nás.