09. prosince, 2025 Miroslav Šepták
Součástí rakouské vládní trojkoalice je i liberální strana NEOS. Foto: Miroslav Šepták
Poprvé od konce druhé světové války tvoří vládu v zemi pod Alpami hned tři politické strany. Vedle křesťanskodemokratických lidovců (ÖVP) a sociálních demokratů (SPÖ) se skládá ještě z menší liberální strany NEOS. Přitom nedávný německý příklad ukázal, jak mohou podobná dobrodružství skončit. Spolupráce založená na minimálním konsenzu a ochotě hledat a dosahovat kompromisy vyústila v předčasné parlamentní volby. Pro současnou rakouskou vládu působí tento příběh jako varovné memento dobrých úmyslů se špatným koncem.
Nicméně si lze těžko představit, že u našich jižních sousedů panuje taková koaliční harmonie, jak se snaží navenek prezentovat vláda pod vedením lidovce Christiana Stockera. Stále se jedná o strany se značně odlišnými programovými prioritami. Velmi pravděpodobně jde o uplatnění cíleného řízení a kontrolování veřejných vyjádření ve snaze vytvářet dojem jednoty. Tuto strategii se snaží svým klidným a věcným vyjadřováním posílit také samotný spolkový kancléř Stocker.
Úsilí vlády od počátku značně ovlivňuje nutnost ozdravit veřejné finance. Kabinet přijal balíček úsporných opatření s cílem v příštích dvou letech ušetřit až patnáct miliard eur, tedy asi 375 miliard korun. Činí tak s ohledem na rostoucí zadlužení Rakouska. Z nedávného premianta mezi státy Evropské unie se stal jeden z největších hříšníků. Aktuální míra zadlužení dosahuje zhruba 82 procent ročního hrubého domácího produktu (HDP), což výrazně odporuje závazkům země vyplývajícím z Maastrichtské smlouvy, jež předpokládají maximální zadlužení ve výši 60 procent.
Roční schodek veřejných financí se podle aktuálních odhadů pohybuje na úrovni 4,9 procenta HDP, a to navzdory ohlášenému úspornému kurzu. Konsolidační opatření navíc přinášejí jen krátkodobý efekt. Odborníci poukazují na nezbytnost podstatně snížit výdaje státu, a přizpůsobit se tak očekávané stagnaci rakouské ekonomiky.
Jedno z řešení, kudy z prekérní situace ven, nabízí fungující reformní partnerství mezi federálním kabinetem, spolkovými zeměmi, městy a obcemi, o němž v oficiálních dokumentech kladně hovoří vláda. Ve skutečnosti panuje mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy řevnivost a rivalita, kdo si z pomyslného koláče ukrojí více a kdo bude muset méně utahovat opasky.
Nedávno vlivný hornorakouský zemský hejtman Thomas Stelzer (ÖVP) kritizoval vládu za nedostatečné zohlednění výdajů jednotlivých spolkových zemí. Připomněl důležitou roli regionů v oblasti zdravotnictví, dopravy, sportu a kultury. Někteří ekonomové, zájmové spolky, ale také političtí představitelé hovoří o potřebě rozsáhlých reforem, k nimž však chybějí potřebná vůle a nalezení kompromisu.
Příkladem může být iniciativa salcburské zemské hejtmanky Karoline Edtstadler. Vlivná členka ÖVP navrhla přechod zdravotnictví zcela do kompetence státu, čímž by podle jejího názoru mohlo dojít ke zkrácení čekacích lhůt u lékaře a zefektivnění obstarávání nového vybavení. Výměnou za to by jednotlivé spolkové země odpovídaly za koncepci a realizaci vzdělávání. Tím vyvolala protichůdné reakce nejenom uvnitř vlastní strany, ale zejména u sociálních demokratů a liberálů. Prozatím vše uvízlo ve stádiu diskuse, přičemž není jasné, kdy a zda vůbec bude přijato nějaké směrodatné rozhodnutí.
Cestu, jakou by se mohla vláda ubírat, ukázal původním povoláním gastronom a podnikatel Josef Schellhorn (NEOS). Od března tohoto roku má ve funkci státního sekretáře na starosti deregulaci a odbyrokratizování. Prostřednictvím intuitivních webových stránek sbírá podněty od občanů, kterých přišlo dosud přes 2500. Na základě nich vypracoval 160 dílčích návrhů, o nichž bude jednat s koaličními partnery.
Jde například o prodloužení otevírací doby samoobslužných obchodů a intervalů pro technickou kontrolu osobních automobilů, zvýšení obratového limitu pro povinnost používání pokladny nebo zavedení centrálního úřadu pro hlášení mezd.
Dále navrhuje například povinnost uchovávat obchodní dokumenty a faktury pouze v digitální podobě i odstranění vícečetných hlášení rozmanitým úřadům a orgánům díky vytvoření jednotného digitálního rozhraní. Schellhorn zamýšlí rovněž zjednodušit vydávání osobních a cestovních dokladů vytvořením jednotného digitálního uložiště, pomocí něhož budou příslušné státní orgány jednoduše ověřovat identitu žadatele.
Spolková vláda bude muset v nadcházejícím roce učinit opatření, aby zastavila rostoucí inflaci, snížila ceny energií, pokračovala v digitalizaci veřejné správy a školství a pomohla malým a středním živnostníkům. Velkou výhodou je, že se nemusí ohlížet na žádné důležité volby, a může tak plnit sliby dané občanům v podobě vyvedení Rakouska z hospodářské recese.
ROČNÍK XV. – 2. ČÍSLO, KVĚTEN 2026