29. května, 2021 Wojciech Hofmański
Ve skutečnosti šéf Občanské platformy Borys Budka příliš důvodů k úsměvu nemá. Jeho straně se nedaří. Foto: Wikimedia Commons/ platformaobywatelskarp
Navzdory tomu, že Právo a spravedlnost (PiS) dosud řídilo zemi během pandemické krize úděsným způsobem, opozice příliš nezískala. Vládnoucí populisté sice přišli přibližně o deset procentních bodů voličské podpory, udrželi si však ve všech průzkumech bezpečnou pozici lídra. Opozici nepomohlo ani to, že vláda doslova zakopávala o vlastní nohy. Nesčetné aféry, které by bez problémů přinesly pád většině evropských kabinetů, jsou pro elektorát Práva a spravedlnosti jen nepodstatné hříšky.
Ve skutečnosti to však byla závažná provinění. Ještě v dubnu 2020 zakoupilo ministerstvo zdravotnictví vedené tehdy Łukaszem Szumowským 1241 plicních ventilátorů za dvě stě milionů zlotých (asi 1,1 miliardy korun). Dodavateli byla uhrazena záloha ve výši 154 milionů zlotých, ale bývalý obchodník se zbraněmi nakonec po mnohaměsíčním zpoždění zajistil pouze dvě stě nekompletních ventilátorů bez záruky a náhradních dílů. Přístroje pochybné kvality tak místo do nemocnic, kde měly podle plánu zachraňovat životy obětem koronaviru, zamířily do skladů Agentury hmotných rezerv.
Nevydařil se ani vládní plán na nákup ochranných roušek. Ty měl zase dodat lyžařský instruktor, známý ministra Szumowského a jeho bratra. V tomto případě padlo několik milionů zlotých z veřejné poklady na nákup hygienických pomůcek, které nesplňovaly normy. Když věc na jaře 2020 vyšla najevo, ministerstvo neinformovalo orgány činné v trestním řízení a spokojilo se s příslibem, že dodavatel situaci napraví.
Pošramocenou image vlády mohla letos vylepšit dobře zorganizovaná očkovací kampaň, kterou navíc ověnčilo oblíbené přídavné jméno současné polské vlády „národní“. I tady se však vyskytly problémy. První etapa programu nedostála očekáváním a počáteční problémy s logistikou se vláda pokoušela maskovat poukazováním na zpoždění v dodávkách vakcín.
Největším vládním fiaskem však bylo chybné spuštění registrací pro lidi ve věku nad čtyřicet let, k němuž došlo 1. dubna 2021, tedy na apríla. Ačkoli vládní zmocněnec pro národní očkovací program Michał Dworczyk v rádiu RMF veřejnost nejprve ujišťoval, že přizvání čtyřicátníků je důsledkem zpomalení tempa registrace lidí starších šedesáti let, na tiskové konferenci o několik hodin později informoval, že se jedná o chybu. Jaký chaos to vyvolalo, asi není nutné vysvětlovat.
Takové chyby vládnoucích populistů by měly opozici vhánět vítr do plachet. Jejím maximem však byly pouze průzkumy, podle nichž měla ještě před několika týdny potenciální koalice opozičních stran nevelkou převahu na hranici statistické chyby. Zato eventuální koalice Práva a spravedlnosti s krajně pravicovou Konfederací by mohla ambiciózní plány spojených sil pravého středu, levice a lidovců rychle shodit ze stolu. Tím spíše, že žádná ze stran parlamentní opozice dlouhodobě nedokáže efektivně a koherentně zpochybňovat důvěryhodnost vlády.
Středopravicová Občanská koalice složená z Občanské platformy, Moderní strany (Nowoczesna), Zelených a levicové Polské iniciativy se ztrácí ve vlastních naracích i sporech o vedení. Levice, která se do Sejmu na podzim 2019 vrátila po čtyřleté pauze, se stále snaží vzpamatovat z předchozích chyb a zbavit se nálepky partaje velkoměstských intelektuálů. Lidovci (PSL) jako vždy balancují na hraně vstupu do sněmovny a usilují o návrat venkovského elektorátu. A přestože o nutnosti spolupráce hovoří všichni, v praxi aby pohledal.
Evropský fond obnovy (EFO), na němž se státy EU dohodly v reakci na krizi způsobenou pandemií, problémy polské opozice nasvítil jako reflektor. Vzhledem k tomu, že jedna z menších vládních stran (Solidární Polsko vedené ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem) odmítla pro unijní fond hlasovat, Právo a spravedlnost potřebovalo pro jeho ratifikaci v parlamentu podporu některé z opozičních stran. Vnitřně rozpolcená Občanská koalice se tradičně soustředila na nepříliš konstruktivní kritiku vlády. Lidovci mediální bouři zaspali a jejich lídr Władysław Kosiniak-Kamysz – vzděláním lékař – opět nevyužil dobrou příležitost k věcné polemice o posledních krocích vlády. Koalice tří stran vystupující pod značkou Levice naopak překvapila iniciativou. Rozhodně však přitom nepostupovala v souladu se zbytkem opozice.
Levice se nečekaně rozhodla zasáhnout do podoby vládního Státního plánu obnovy, který je nutnou podmínkou k získání gigantických prostředků ze zmíněného unijního fondu. V rámci oficiálních rozhovorů s premiérem Mateuszem Morawieckým vnesla do vládních ustanovení svoje požadavky: mnohamilionovou podporu pro okresní nemocnice, sedmdesát tisíc levných bytů pro mladé, minimálně třicet procent prostředků k dispozici místním samosprávám anebo účast zástupců vybraných institucí ve výboru monitorujícím nakládání s prostředky EFO.
Středopravicová uskupení zareagovala hystericky. Deklarativně proevropská Občanská platforma, někdejší vládnoucí strana konzervativních liberálů, která ztrácí podporu ve prospěch programově neukotveného hnutí bývalého prezidentského kandidáta Szymona Hołowni, obvinila Levici z ideologické zrady. Zcela přitom ignorovala fakt, že levicoví poslanci svým souhlasem se Státním plánem obnovy podpořili též prohloubení evropské integrace prostřednictvím společného zadlužení unijních států. Občanská koalice se až na výjimky hlasování zdržela, čímž definitivně prokázala, že není schopná zaujmout závazné stanovisko a projevovat se dlouhodobě koherentně. Lidovci nakonec hlasovali pro vznik fondu. Ačkoliv jeho ratifikaci nelze označit za úspěch Práva a spravedlnosti, které má samo problémy se svými menšími koaličními partnery, takovýto nedostatek shody v řadách opozice v klíčových otázkách mu hraje do karet.
Z polštiny přeložila Anna Plasová.
ROČNÍK XIV. – 2. ČÍSLO, ČERVEN 2025