20. února, 2013 Tomáš Fošum
I tvůrci Demokratického středu se svezli na tuzemské prezidentské vlně a připravili číslo, jehož hlavním tématem jsou středoevropští prezidenti. Z posádky Velkého vozu, která na Vás, milé čtenářky a milí čtenáři, shlíží z obálky, uvnitř čísla blíže představujeme „čestného makléře“ Heinze Fischera a „nejstředoevropštějšího“ německého prezidenta Joachima Gaucka. Nad Pražským hradem září až do 7…. Celý článek >
20. února, 2013 Tomáš Fošum
Když se do světa rozlétla zpráva o úmrtí Václava Havla, začala značná část jeho spoluobčanů naprosto upřímně truchlit. Přitom Havel se dle několika svědectví cítil v posledních letech svého života zapomenutý a osamělý. Už ve své knize Prosím, stručně (2006) poněkud zahořkle tvrdil, že někteří lidé se mu vyhýbají pomalu jak za disidentských časů… Celý článek >
20. února, 2013 Vít Dostál
I v Polsku vykonává funkci hlavy státu prezident. Pravomoci, chápání i společenský význam této funkce je však značně odlišný od pozice, která mu náleží v České republice. Unikátní polské politické dědictví (nejen) 20. století dalo novodobým polským prezidentům zvoleným od roku 1990 do vínku specifické poslání, se kterým se – vzhledem k tomu, že… Celý článek >
20. února, 2013 Martin Petr
Pokud se zpětně podíváme na prezidenty České republiky, Václava Havla a Václava Klause, vidíme dvě silné osobnosti, jejichž názory zněly jasně nejenom v politice domácí, ale i ve světě. Lze toto konstatování uplatnit i na Slovensko? První prezident samostatné Slovenské republiky, Michal Kováč, byl zvolen 2. března 1993 v slovenském parlamentě jako kandidát a člen… Celý článek >
20. února, 2013 Tereza Vávrová
Gauck se mezi středoevropské prezidenty dostal poměrně nedávno. Jeho osobnost v mnohém s tímto regionem souzní, přeci jen je Východoněmec a vyrostl v NDR, zároveň se jeho osobnost středoevropským tradicím vymyká. Gauck jako prezident je výsledkem nečekaně konsensuální volby parlamentních stran z celého politického spektra, snad jen s výjimkou německé levice. V současné střední Evropě… Celý článek >
20. února, 2013 Miroslav Šepták
Rakouská ústava vymezuje prezidentovi velmi rozsáhlé kompetence, daleko větší než je tomu u ostatních německy mluvících zemí; může například rozpustit spolkový parlament (Národní radu), zemské sněmy či odvolat kancléře a to bez jakéhokoli udání důvodu. Od roku 2004 zastává funkci rakouské hlavy státu Heinz Fischer. Kdo je tedy alespoň teoreticky jeden z nejmocnějších evropských prezidentů?… Celý článek >
20. února, 2013 Tomáš Orlík
Prostudujme si občas fakta a špatná nálada je pryč. Tak jako během mé cesty autem napříč Pobaltím. Na přelomu srpna a září 2012 jsem v Praze nasedl do auta a vyrazil na dvoutýdenní výlet do Pobaltí. Táhlo mne to těchto krajů celá léta. Že by to bylo způsobeno genetickou stopou prozkoumanou díky testu DNA historie… Celý článek >
19. února, 2013 Klára Spáčilová
Jedním z nejdůležitějších milníků poválečných dějin Německa se stalo jeho znovusjednocení v roce 1990. Ačkoliv se původně plánovalo postupné začlenění sovětským režimem oslabené Německé demokratické republiky do Německé spolkové republiky, a to pomocí jednotlivých kroků (nejprve spojení států formou konfederace, poté federace, jak bylo popsáno v desetibodovém plánu Helmuta Kohla), události po východoněmeckých volbách v… Celý článek >
18. února, 2013 Tomáš Fošum
Úpadek ODS: Za co může Topolánek? Události posledních měsíců naznačují, že tuzemské pravicové strany nečeká sluncem zalitá budoucnost. Oslabená a rozklížená ODS si jen tak tak neshodila vlastní vládu, což by se stalo již podruhé v rozmezí necelých čtyř let! Občanští demokraté zoufale hledají, kde se stala chyba. Jedni se zaklínají opuštěním pravicových hodnot a… Celý článek >
18. února, 2013 Marie Bydžovská
O pravomocích českého prezidenta se napsalo již mnoho stohů papíru. Je pravda, že mnoho z jeho vlivu záleží na jeho osobnosti. Vliv na ekonomiku země ale má každý – ať silný nebo slabý prezident. Pokud ne jinak, tak určitě prostřednictvím jmenování bankovní rady a guvernéra i viceguvernérů. V žádném ze států střední Evropy (V4) nemůže… Celý článek >
ROČNÍK XIV. – 1. ČÍSLO, ÚNOR 2025